Marie – Jak jsem ve tmě našla světlo

Na pobyt ve tmě jsem se přihlásila skoro před rokem. Už od chvíle, kdy jsem se o pobytech ve tmě doslechla mě to lákalo, ale chvilku mi trvalo, než jsem sebrala odvahu se na jeden přihlásit. Když jsem narazila na tyto stránky, které mě zaujaly mě svojí detailností a srdečným přístupem, tak jsem se přečtení několika zkušeností lidí, co pobyt podstoupili rozhodla, že do toho půjdu. V průběhu roku jsem měla stále dost obav o tom, jak to tam budu zvládat – ne ani tak moc ze tmy, jako spíše z toho, že budu týden zavřená v malé chatce jen sama se svýma myšlenkama (jsem takový typ člověka, co se pořád zahrnuje informacemi, vzdělává se, něco čte, atd. nebo něco dělá). Přemýšlela jsem o tom, že si s sebou vezmu nějaký hudební nástroj nebo něco, čím bych se mohla zabavit. Rok rychle uplynul a já jsem se hodně posunula ve vývoji. Rozhodla jsem se totiž začít dělat věci, kterých se bojím a poslouchat svoji intuici. Tak jsem překonala pár strachů, rozšířila své vědomí a hodně jsem se zklidnila. Před nástupem na pobyt už jsem obavy neměla. Vzala jsem si s sebou jen oblečení a hygienu a šla jsem do toho s tím, že to zvládnu a že to bude zajímavá zkušenost.

 

Ve tmě jsem si na chvíli zhasla

Ubytovala jsem se a zkusila jsem si na chvíli zhasnout světlo. Ani mě předtím nenapadlo, jak velká tam bude tma. Trochu mě to vyděsilo. Vzpomněla jsem si, že jako malá jsem se tak velké tmy bála. Pak jsem si vzpomněla na svůj oblíbený citát: “Tma je pouhá absence světla.” Dost mě to uklidnilo. Chvíli jsem si po tmě procházela chatu s mobilem v roce, než jsem nabrala jistotu, pak jsem se najedla, umyla a zhasla natrvalo.

Od začátku pobytu jsem ležela v posteli nebo na karimatce a sledovala svůj tok myšlenek. Byly stejné, jako obvykle (v mém aktuálním stádiu vývoje :)), emoce nebo něco negativního se neobjevovalo. Usnula jsem se zapnutou klimatizací, tak jsem se trochu prochladla a dostala zánět močových cest. Zatopila jsem si a hodně pila a odpoledne už jsem byla v pořádku. Bolesti jako při zánětu se párkrát ráno opakovaly, protože přes noc, když jsem měla vypnuté topení vždy místnost trochu vychladla a také jsem cítila tlak kvůli neschopnosti jít během pobytu ve tmě na velkou. Normálně se při zánětu něčím zabavuji, abych se nesoustředila na bolest, tak bylo zajímavé se s ní vypořádávat jen s pomocí své mysli.Pobyt ve tmě mi přinesl světlo

Ve tmě jsem viděla světlo

První den pobytu jsem z ničeho nic začala cítit pulsující bílé světlo uvnitř své hlavy, hlavně nalevo od čela a uprostřed čela. Těžko se to popisuje, jako bych ho viděla a cítila, prostupovalo mnou. Nejdříve jsem z toho měla strach, zároveň se mi těžko dýchalo a byla jsem roztřesená. Pak jsem ho začala přijímat a pozorovat. Tak jako svoji bolest při zánětu. Světlo se za mnou vracelo několikrát denně. Celé dny jsem trávila užíváním si sledování toků svých myšlenek a návštěv světla, mezitím jsem jen jedla a spala. Také mě překvapilo, jak se změnila vůně mého těla – hned po prvním večeru jsem voněla jako něco mezi medem, ovocem a mlékem. Vůně byla tak silná, že se mě Lenka ptala, co tam tak voní 😀 Návštěvy Lenky a Tomáše a jídlo byly příjemné, ale trochu mě vytrhávaly z mého soustředění. Příště asi půjdu do tmy bez průvodců a bez jídla. 

Poslední den pobytu jsem se nemohla dočkat, až se dostanu ven a na start nového směru života, který jsem si srovnávala v myšlenkách. Pobyt ve tmě mi potvrdil, že se ubírám správnou cestou. 

Zvuky z venku mi ve tmě pomáhaly

Každý den jsem se orientovala v čase pomocí zvuků ptáků a večerního cvrkání a kuňkání. Kochala jsem se zvuky něčeho, co jsem celý týden nemohla vidět, myslela jsem na tu krásu venku, na to, jak miluji světlo a přírodu. Takže návrat do světla byl naprosto kouzelný. Vstala jsem brzo ráno a strávila pár hodin sledováním východu slunce a procházením se po okolních lesích. Bylo krásné zase vidět.

Pobyt ve tmě rozhodně všem doporučuji. Ať se ubíráte kamkoli, překonání svých strachů a své zóny pohodlí vás posune a pomůže vám najít sílu 🙂

S pozdravem,

Marie

Příspěvek Marie – Jak jsem ve tmě našla světlo pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Pobyt ve tmě jako atrakce

Náš záměr, proč jsme v roce 2013 začali s pobyty ve tmě byl, aby měli praktikující možnost být sami se sebou v bezpečném prostoru, kde nebudou nikým rušeni běžnými povinnostmi a budou mít čas jen a jen pro sebe.

Tento čas pro sebe má pak velmi pozitivní vliv na lepší poznání sama sebe, rozpuštění nechtěných programů a zaseklých emocí.

Byli jsme svědky toho, jak nespočet praktikujících odpouští svým rodičům, partnerům a dětem. Jak lidé, jež přijíždí zcela vyhořelí a to jak vrcholoví sportovci, tak politici či učitelé a učitelky či vrátní a uklízečky.

Viděli jsme, jak takoví lidé po týdnu ve tmě odjíždějí se svítícíma očima a s chutí do života.

Počet zájemců o pobyt ve tmě byl od začátku našeho působení tak enormní, že jsme nad rámec plánů postavili další 2 svatyně na pobyty ve tmě. Každý rok přibyla jedna, abychom vám umožnili prožít si tu úžasnou zkušenost.

Pravidelně jsme na pobyt ve tmě pouštěli praktikující i přes vánoce a silvestr, aby byl každý den využitý a tak chatky nezůstávaly nevyužité.

Dokonce poslední rok se dělíme o průvodcovství s přáteli, abychom mohli jet s dětmi na dovolenou a zároveň mohli další praktikující do tmy.

Pobyt ve tmě svobodně

Celou dobu nemáme stanovený příspěvek na pobyt ve tmě, záleží na každém z vás, kolik nám na provoz chatek přispěje.  Umožňovali jsme od začátku pobyty jednotlivcům, párům, návštěvy, nástupy v průběhu celého týdne i v různé časy, abychom vám všem co nejvíce vyšli vstříc.

Myslíme si totiž, že to nejhodnotnější je svoboda a láska. Svoboda je podle nás to, co nás dělá lidmi a tak jsme vždy byli proti omezování a nějakým pravidlům.

Pobyt ve tmě jako atrakce

V poslední době se pobyt ve tmě však začíná stávat spíše atrakcí než cestou k sebepoznání, svobodě a lásce a to s námi již nesouzní.

Nemyslíme si, že pobyt ve tmě je tu od toho, aby člověk mohl mávat před kolegy v práci certifikátem a nebo šel do tmy jen proto, aby si dělal selfíčka se svatyní na tmu na “instáč”.

Pobyt ve tmě na týden

Praktikující na 2 noci “na zkoušku” často blokovali celý týden někomu, kdo by si celý týden moc rád vzal, ale nebylo volno.

Rozhodli jsme se proto pouštět do tmy praktikující jen takové, kteří chtějí do tmy vážně. Chtějí podstoupit pobyt ve tmě pro sebe, pro svoji transformaci, pro svoje sebepoznání.

Stále platí, že můžete přijet sami či v páru, můžete se postit, můžete si přivést svoji stravu a nebo vám zajistíme vegetariánskou stravu my.

 

Jen je možné podstoupit pobyt ve tmě na násobky 7 nocí, od soboty do soboty. Tedy klidně můžete přijet na 7, 14, 21 až 49 nocí, avšak vždy s nástupem v sobotu a ukončením v sobotu.

Proto prosíme ty z vás, kdo chtějí pobyt ve tmě jako atrakci, nebo na zkoušku nebo se na týden necítíte, dejte tomu prosím čas a objednejte se později.

Na pobyt ve tmě je potřeba mít vnitřní nutkání, tím si tmu užijete nejvíce.

Příspěvek Pobyt ve tmě jako atrakce pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Ondra – pobyt ve tmě byl znovuzrozením

Do tmy se lidé mohou odebrat z několika důvodů. Buď si chtějí odpočinout od pracovního shonu nebo vyzkoušet netradiční, trochu mysteriózní atrakci, ale většina si jde na pobyt ve tmě pro odpovědi, pro návod jak vyřešit své problémy nebo otazníky ve svém životě.

Pobyt ve tmě znovuzrození

V mém případě šlo o ,,znovuzrození” Potřeboval jsem se znova narodit do vyrovnaného, pohodového, vysmátého stavu. Poslední měsíc jsem se ztratil v emocích, které jsem považoval za LÁSKU. Byl jsem často smutný, emocionálně labilní, nevyrovnaný…Prostě jsem to nebyl JÁ. Pokoušel jsem se nalézt své ztracené JÁ na cestách po Evropě, bez valného úspěchu. Veškeré mé myšlenky se točily kolem jediného tématu. No tom by nebylo nic špatného, nebýt sebelítosti a obav, doprovázejících tyto myšlenky. Pohltila mě touha, lpění, žárlivost, chtíč a vydávala se za Lásku.

Na pobyt ve tmě jsem se objednal ze zahraničí

V Litvě jsem reagoval na uvolněný termín ve Tmě a doufal, že nebude pozdě.

A teď jsem tu! Nic, opravdu nic nevidím (čumím do tmy) a čekám co se bude dít. Jak by mě pobyt v zatemněn

 

é chatce mohl hodit do ztracené pohody?

Začalo to báječně. Po 23. hodinách chůze (111,5 km) do Lomce ulehám a spím až do prvního zaklepání. Zaklepání? Tomáš zaklepe, já zavřu oči a pak už se oddávám vynikajícímu veganskému jídlu složeného z hlavního chodu, polévky, hromady ovoce a RAW tyčinky. Na všech dobrotách jsem si náramně pochutnal.

Co dělat ve tmě? (věřím, že budete nápaditější než já 🙂

  1. Posilování: Svatyně nabízí dostatek prostoru pro kliky, sed lehy, stojky, jógu…, každopádně je posilování ve tmě zvláštním způsobem náročnější než na světle, proto po několika dnech venku ze tmy zvládám přes 100 kliků v kuse.
  2. Meditace: Zpívání manter a dechová cvičení by měla neodmyslitelně patřit k náplni každého dne ve tmě- uklidní, duchovně nasytí, příjemně naladí na další činnost.
  3. Foukací harmonika: Hudební nástroj je skvělým společníkem do Tmy i meditační pomůckou (doufám, že mé improvizace nerušili obyvatele ostatních svatyní)
  4. Spánek: Většinu času jednoduše prospíte. Tma vám nepřetržitě pumpuje melatonin do těla, takže si pořádně odpočinete. Společnost vám budou dělat sny, které díky tmě neztrácí na živosti.
  5. Přemýšlení: Kvůli přemýšlení jsem málem předčasně ukončil pobyt ve tmě. Myšlenkám se neubráníte. Není nic, co by rozptýlilo vaši pozornost…nevidíte 🙂 Samozřejmě, že se myšlenky dotýkají těch nejcitlivějších zákoutí duše. Může to být dost bolestivé, ale nakonec to posílí. V kombinaci se ,,šťastnými” myšlenkami se na ty ,,smutné” dá dívat pozitivněji. To se mi nakonec povedlo, ale nebyl jsem na to sám. V půlce pobytu jsem byl v krizi a zvažoval ukončení, tak jsem si do tmy pozval terapeuta Tomáše. Svěřil jsem se mu a on mi několika slovy přeprogramoval myšlení. Tom mě přehodil na jinou kolej a já ji neopustil do konce pobytu (do teď :-)).
  6. Jednorázové či jiné aktivity ve Tmě:

– spláchnutí hlavy v záchodu (chtěl jsem se vžít do pocitů šikanovaných jedinců, kteří k tomu byli donuceni- dobrovolně je to příjemně osvěžující :-))

– intimní vztah s mouchou (4 dny mi bzučela ve svatyni a sedla mi snad na všechna místa na těle)

– měření rozměrů chatky (palci jsem každý den vyměřoval rozměry svatyně)

– masturbace (bez komentáře :-))

– sledování pulzujících světelných obrazců na sítnici (prý za to může ,,zmatený”oční nerv)

– vedení slepeckého deníku (kupodivu bylo vše čitelné a obrázky velmi legrační)

Po ukončení terapie tmou

Ze svatyně vycházím nesměle. S velkým očekáváním, ale také trochou strachu. Opustil jsem dělohu (bezpečí tmy) a narodil se do krásného světa. Od té doby se pořád usmívám a užívám si života jako dříve. 

Děkuji Tomovi a jeho rodině za pomoc!

Příspěvek Ondra – pobyt ve tmě byl znovuzrozením pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Renata – pobyt ve tmě ve mne vzbudil chuť žít

Ahoj Lenko a Tomáši,
je to víc jak měsíc, co jsem byla na týdenním pobytu ve tmě. Ráda bych Vám ještě jednou poděkovala za podporu a příjemné prostředí. Svůj týden ve tmě jsem plánovala již delší dobu a nejlepší příležitost, kdy nastoupit byla hned po státnicích. Ze všeho nejvíc jsem se těšila do tmy na klid a pohodu, která mi již delší dobu chyběla.  

Týden ve tmě se mi zdál ze začátku jako zajímavá příležitost jak si vyčistit hlavu a popřemýšlet si, co budu dělat dál po škole. Když jsem to řekla pár lidem, tak se to rychle rozkřiklo po celém městě a každý měl připravenou palbu otázek a s výrazem nepochopení se snažili zjistit o co mi vlastně jde.  

Pobyt ve tmě na míru

Tomáš nám před tmou řekl, že ve tmě se objeví pro každého přesně to, co potřebuje. A měl pravdu.

První dny pobytu jsem prospala. Další dny jsem měla naprostý ,,výmaz mozku“ a jen tak koukala do tmy bez žádných myšlenek. Tohle přesně jsem potřebovala. Když už jsem byla naprosto odpočatá, tak přišly na řadu otázky. Celý dny se mi pořád něco honilo hlavou a já měla čas myšlenku pořádně rozebrat. Bylo to v něčem jiné, než když tohle dělám v běžném životě. Přišlo mi, že každou myšlenku, co mám v hlavě můžu vidět ze všech stran a dokážu najít tu správnou odpověď.

Pobyt ve tmě příroda
Ke konci pobytu jsem měla obrovskou chuť jít ven a přemýšlela nad tím kolik hodin mi zbývá, než vyjdu na světlo. Nemohla jsem se dočkat na východ slunce a až se zase nadechnu čerstvého vzduchu. Největší dojem z celé tmy na mě zanechal právě východ slunce. Byl konec a já se cítila skvěle. Měla jsem tak velkou chuť do života jako snad nikdy. Tam jsem si prožila svoji poslední emotivní chvilku a pak hurá mezi lidi. Chuť si s někým povídat po týdnu mlčení byla obrovská. První lidé, co jsem viděla byl Dalibor a jeho přítelkyně. Bylo super sdílet svoje dojmy s někým, kdo si to zažil taky. Díky oběma 😊

Doma se mě na pobyt ve tmě vyptávali

Vše se změnilo, když jsem přijela domu a všichni se začali vyptávat. Naučila jsem se jednu verzi a tu pak opakovala pořád dokola až jsem zjistila, že to, co říkám už pro mě nemá žádný smysl. Nejprve jsem se toho lekla, protože jsem neměla žádné vzpomínky ze tmy, jen ty historky, co jsem všem povídala. Po měsíci se už mě přestávali všichni vyptávat a pomalu se mi vracejí momenty a pocity, které mám spojené s pobytem ve tmě.

Pro příště si nechám tento zážitek jen sama pro sebe. I když jsem byla ráda, že mě spousta lidí podporuje, tak přece jenom je to dost intimní záležitost, co by měli vědět jen ti nejbližší.

Pobyt ve tmě mi umožnil být sama

Myslím, že tohle byla nejdelší doba, co jsem mohla být jen sama se sebou a pořádně se poznat. Dodalo mi to hodně energie do života, víc sebevědomí a jistotu. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost absolvovat tento pobyt.

Ještě jednou díky

Mějte se krásně
Renata

Příspěvek Renata – pobyt ve tmě ve mne vzbudil chuť žít pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Viktor – pobyt ve tmě s péčí jako od babičky

Samotný pobyt ve tmě nebudu popisovat, to je věcí zkušenosti každého – a tu zkušenost mohu vřele doporučit.

Pobyt ve tmě není nuda

Určitě není třeba se obávat, že čas bude pomalu utíkat a člověk se ukouše nudou. Není to tak, tělo ve tmě funguje v jiném režimu.

Co bych rád vyzdvihl tak jsou provozovatelé centra, Lenka a Tomáš. Vše je opravdu poctivé a místo pro pobyt ve tmě je vytvořeno domyšleně do každého detailu tak, aby se tam člověk cítil příjemně a měl vše co potřebuje zajištěné. Je dbáno na opravdu absolutní tmu (ani foton 🙂 , i na kvalitní odhlučnění, a na udržení klima v místnosti. Super práce a opravdu je vidět že to tvoří lidé kteří to dělají s nadšením a mají sami zkušenost a ví co je třeba 🙂

Pobyt ve tmě i pro “měšťáka”

Prezentace centra může na první pohled působit přehnaně “ezotericky” což může v někom  vzbudit pochyby, copak ho tam asi čeká. Nebojte, vše je skvělé i pro měšťáka. Jídlo spočívá ve třech chodech 🙂 (polévka, hlavní jídlo a dokonce desert).

Nebudete tam baštit týden výhonky s klíčky :).

Přestože je jídlo vegetariánské, je luxusně chutné – označil bych to za model “jako od babičky” ve vege provedení.Pobyt ve tmě jako u babičky

Shrnuto podtrženo, pokud chcete jít na pobyt ve tmě, vydejte se sem, doporučuji.

Viktor

Příspěvek Viktor – pobyt ve tmě s péčí jako od babičky pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Věra – o čem že pobyt ve tmě vlastně je?

O pobytu ve tmě jsem se dozvěděla už před několika lety. Hned jak jsem uviděla proměnu procesem, jakou prošla osoba, která jej absolvovala, jsem věděla, že mě to jednoho dne také čeká. Ne proto, že bych musela, ale protože chci vědět, co přijde. Plynuly dny, měsíce a roky a zájem byl tentam. Nemohu říci úplně, někde v podvědomí ta myšlenka stále byla, ale zapomněla jsem.
Jsem připravena na pobyt ve tmě?

Stránky léčba tmou

Až jednou při brouzdání internetem jsem jen tak ze zvědavosti navštívila stránky “Léčba tmou“ a měla jsem jasno. Musím a co nejdříve. Stránky byly přehledné a našla jsem tam všechno, co jsem potřebovala vědět.  Samou nedočkavostí jsem se hned podívala na volné termíny. Zarazilo mě, že nejbližší termín je až za několik měsíců a je tam poslední volné místo. Další byl až o několik měsíců později. Říkám si, ten je pro mě, čeká na mě. 

Pro rezervaci bylo nutné zaplatit poplatek a už jsem byla připsaná na rezervační listině. 🙂 Bylo jasno už neutečeš! říkala si hlava…. Strach, respekt, zároveň skryté nadšení a zvědavost – to byly první pocity a myšlenky. Poté začala pracovat hlava… Co vše si připravit, jak to udělat abych to zvládla. Je to jen 6 nocí – ne je to celých 6 nocí,.. Jsem odhodlaná, takže jsem si byla jistá, že to zvládnu, ale nechtěla jsem za každou cenu, vždyť  kolikrát jsem se bála v noci vstát a raději počkala na svítání. Tolik strachu a obav… Dnes už vím, že úplně zbytečných.

Věděla jsem, že sebou nic nepotřebuji a že se na to nedá nijak připravit, i tak jsem pár věcí podnikla. Přece jen se člověk cítí lépe, když má sebou něco, co mu připomíná domov, či talisman který jej chrání. Ani já jsem si takové věci neodpustila. 

Na pobyt ve tmě jsem jela autem

Cesta na pobyt nebyla zrovna příjemná, alespoň ze začátku,. Odjezd byl naplánován, ale  přes to jsem, odjížděla o celou hodinu déle (přece jsem musela udělat ještě toto a tamto, možná to znáte – dnes je pro to i název prokrastinace). „I tak přijedu včas“, říkala jsem si. Cestu mi zkomplikovalo několik uzavírek se kterými si navigace poradila až po několikakilometrové objížďce. Na druhou stranu jsem si ale říkala, jestli tam mám být, dostanu se tam. 

Opravdu jsem se zúčastnit měla, protože najednou cesta probíhala krásně a nastal moment ‚M‘ přijela jsem k bráně. Sama jsem tomu stále nemohla uvěřit. Jsem tu a jdu na to! „Uteklo to tak rychle“, říkala jsem si. Při rezervaci pobytu mě čekalo pět měsíců času. Postupně to necháte být, čas rychle uplynul a už jsem se seznamovala s Lenčou a Tomášem. Jdeme se podívat do chatky. Věci co si  chci vzít sebou zatím nechávám v autě, co kdybych si to ještě rozmyslela. „Nevíš co budeš potřebovat…“, hlava pracuje na plné obrátky. 

Chatka na tmu voní krásně dřevem

Chatka je pěkná, příjemně vonící dřevem, prostředí krásné. Rozplakala jsem se dojetím i respektem. Uklidnily mě instrukce i pocit že každý den je možnost si o čemkoliv promluvit bez přerušení procesu. „To bude dobré“, říkala jsem si. Instrukce jsou jasné a je přidáno hodně cenných rad. Nastal čas prozkoumat chatku, svatyni, zabydlet se a zhasnout. Je večer, tak na tom nic zvláštního není. Jako každý jiný večer, po hygieně zhasnout a jde se spát. Našla jsem vypínač, ten jediný jsem si moc dobře zapamatovala, abych věděla kde je, alespoň pro další dny. Ráno jsem otevřela oči, čekala světlo, východ slunce, hledám okno a nic…..

Byla jen tma a najednou mi to došlo…teď jsi tu sama se sebou, jen ty, tvá hlava a tvé myšlenky…máš to 

jsi na to připravená????

Na pobyt ve tmě se nedá úplně připravit

Připravit se na to rozhodně nejde, nevíte co, nevíte kde, jaké myšlenky se vynoří. Hlava má spoustu vzpomínek, myšlenek a ty jen čekají na vhodnou chvíli aby se vynořily. 

Takže slézt z postele a zjistit jak jsem si prozkoumala terén. Hned první zkouška – zjistit jak se splachuje záchod – úplně běžná věc, kouknu a je to jasné. No jo, ale já nic nevidím a nemohu si vzpomenout! Včera mě ani nenapadlo podívat se, nebo si takové maličkosti všimnout. Teď to byly docela důležité věci (protože nic jiného jsem na starosti neměla). Jak pouštět vodu, kde je sprchový kout a vypínač na odvětrávání..:-(  První chvilky, ale říkala jsem si, že přece se nevzdám a kvůli takovým maličkostem…Vše jsem měla k mému překvapení zmáklé a až do konce pobytu mi tyhle drobnosti nedělaly problémy. 

Dalším překvapením bylo, že tma není černá, jak nás už od dětství učí malovat…Viděla jsem záblesky, někdy mi přišlo že je J pološero. I když chatka byla perfektně zatemněná a odhlučněná. Příjemné bylo, když mi Tomáš přinesl první jídlo. Říkala jsem si, první den jsem zvládla, najíst se a jde se spát. Takhle zvládnu celý týden hravě, na tom nic není. Druhý den už mi to moc nešlo, začala jsem přemýšlet…

Tak to ne řekla jsem si – a naučila jsem se žít tady a teď. Věděla jsem, že takhle bych byla za pár hodin venku.  Jak říkal Tomáš, když to přijde, stačí dýchat a oni ty myšlenky zase odplují. Tak jsem se během dvou dnů naučila pořádně dýchat a meditovat.

Pobyt ve tmě mi pěkně ubíhal

Dny plynuly, bylo příjemné vědět, že čas je relativní, že nemusím hlídat hodinky a řešit, zda je ráno či noc. Bubáci nebyli, za což jsem ráda, okopané palce na nohou také ne, v chatce jsem se perfektně orientovala a krásně jsem si odpočinula. Příjemné bylo, když mi Lenča nebo Tomáš přinesli teplé jídlo, které bylo mimochodem velmi lahodné, k tomu vlídné slovo a teplý čaj s čerstvým ovocem. Den co den jsem se těšila co nového a skvělého ochutnám. (děkuji Leni)

A blížil se konec

Poslední den už jsem si říkala, že bych to zvládla ještě několik dní, ale i přes to jsem se těšila až si prohlédnu svítání. Byla jsem zvědavá na úsvit, který měl být dle slov Lenči a Toma po takové době temna neobyčejně krásný. Měli víc než pravdu, byl překrásný, jiný než jindy, kouzelný.

Poslední den mi Lenča přinesla budík který, byl nařízený na 4 hodinu ranní. Už jsem nemohla ani dospat, čekala jsem až zazvoní, rozjímala jsem a nakonec jsem na chvilku usnula a najednou… Píppípppp —– Vstávej, je to tady! ZVLÁDLA JSI TO, TAK TEĎ SI TO JDI VYCHUTNAT.

Otevřít dveře byla hračka.

Otevřela jsem, byl to krásný pocit. Poznala jsem lísku rostoucí u chatky a slyšela šum větví ostatních stromů. Svítalo, takže bylo pološero. Zůstala jsem sedět v chatce, protože se se mnou opravdu všechno houpalo. Jen jsem seděla mezi dveřmi a dýchala ten čerstvý vzduch a vnímala barvy a zvuky. Vše bylo krásné, jiné, jasnější, ostřejší. Ten den byl zvláštní. Sice se mi vše houpalo a trvalo ještě několik hodin, než jsem mohla zase odjet, ale bylo krásné sledovat zvířata a probouzející se přírodu do nového dne. 

Přirovnala bych to ke kocovině.

A co jsem pobytem ve tmě získala??

Vyřešila jsem si několik věcí, u kterých jsem přišla na to, že nejsou pro život vůbec podstatné ani důležité, o zlepšení vjemů a většího respektu ze života ani nemluvě a nejvíce ze všeho – našla jsem VNITŘNÍ KLID. 

Ten jsem poznala hned, jak jsem vyšla z chatky, kdy jsem si všimla krásné zahrady i obydlí, které jsem před začátkem pobytu ani neviděla, prohlédla jsem si zahrádku, na které jsou chatky postavené a sledovala okolí, protože jsem všechnu tu krásu neviděla. 

Pobyt ve tmě stojí to za to!

Za sebe mohu říci, že jestli váháte nebo jestli se bojíte (je to přirozené, snad každý se bojí), že to stojí to za to!!! Lenča i Tomáš jsou skvělí lidé se srdcem na správném místě.

 Já jsem si odnesla zážitky, které si chci uchovat do konce života a jsem ráda, že jsem jej prožila právě pod vaším dohledem.

Děkuji, děkuji a ještě jednou děkuji z celého srdce a přeji Vám mnoho krásných dnů a příjemných chvil.

Snad se někdy potkáme, ať se vám daří a díky vaší dobrosrdečnosti najde mnoho dalších lidí v sobě více klidu a míru.

Věrka 🙂

Příspěvek Věra – o čem že pobyt ve tmě vlastně je? pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Rekonstrukce západní svatyně na pobyt ve tmě duben 2019

Po 5 letech jsme přistoupili k rekonstrukci západní svatyně, kterou jsme postavili jako první v roce 2014, vlastně ještě dříve, než jsme si u Kutné Hory postavili tento dřevěný domeček 🙂

Roubenka pobyt ve tmě

Rekonstrukce svatyně na pobyt ve tmě z venku

Celkově nám rekonstrukce trvala 14 dní a došlo k velkým vylepšením.

Hlavně jsme vyměnili obložení západní strany chatky, protože ta dostávala nejvíce zabrat od větru a deště.

Každý rok se stávalo, že si pod střechou chatky dělaly hnízdo vosy či sršni a tak jsme zaslepili průduchy pod střechou děrovanou páskou. Větrání by tak mělo nadále probíhat, ale hmyz se tam již nedostane.

Ještě máme objednané nové vchodové zateplené dveře, které mají přijít v průběhu května.

Zároveň dostala svatyně novou barvičku 🙂

Vnitřní prostor pro pobyt ve tmě

Jelikož se jedná o dřevěnou stavbu z kolmých trámků, je zavětrována eko OSB deskou a to z vnitřní strany.

Protože někteří praktikující cestovali kolem dokola ve tmě po vnitřním povrchu, obložili jsme celý vnitřek novými palubkami.

Palubky

Postel dostala nový rošt a máme objednanou novou přírodní matraci z futonu.

Dělící příčka koupelny a pobytové místnosti byla domovem několika mravenců. Tím jak nepoužíváme žádné postřiky, ani moření a tak, usídlili se v příčce přes zimu mravenci. Moc se jim líbilo v polystyrénu a tak tam měli změť uliček. Zajímavé je, že se jim ve vatě vůbec nelíbilo, jen v tom polystyrénu.

Příčka ve svatyni na pobyt ve tmě

Polystyrén jsme tedy vybrali, mravence nechali venku vylézt a až potom jsme to odvezli do sběrného dvora.

Přejeme dalším praktikujícím v západní svatyni, příjemný pobyt ve tmě 🙂

Více fotek naleznete ve fotogalerii.

Příspěvek Rekonstrukce západní svatyně na pobyt ve tmě duben 2019 pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Jana – pobyt ve tmě byl pro mě mnohem pestřejší, než jsem čekala

Ahoj Tomáši,

 

od mého pobytu ve tmě již uběhl měsíc a uteklo to jako voda…

Pobyt ve tmě utekl jako voda

Pobyt ve tmě byl pro mě mnohem pestřejší, než jsem čekala. Má touha byla jen si odpočinout a “odpojit” se od světa. To se mi povedlo, vyspala jsem se a uvolnila, jak snad nikdy v životě:-)

Bonusem byly meditace, se zajímavými prožitky. A nesmím zapomenout na skvělé jídlo, jíst je po tmě bylo zážitkem, chutnalo mi opravdu moc.

 

Svou zkušenost s pobytem ve tmě jsem zúročila před dvěma týdny. A to při meditaci ve tmě, v podzemním labyrintu, v nádherné krajině Bosny. Absolutní tma byla pro mě přátelská, tak známá a prožitky, které jsem zde zažila, řadím k těm dosud nejlepším. Doteď mám pocit, že světem tančím 🙂

 

Vede se mi krásně, vnímám, jak je život úžasný a já mám velké štěstí, že jsem přesně tam, kde mám být.

 

Pobyt ve tmě u vás mohu jen doporučit

Když bych to měla shrnout, pobyt ve tmě u vás mohu jen doporučit. Jde o zážitek, který každého obohatí a posune. A u vás to bylo skvělé, starali jste se o mě dobře.

 

Tomáši, z tebe vyzařuje pocit klidu a bezpečí, který jsem zvlášť den po první noci uvítala 🙂

Pokud ještě někdy budu o pobytu ve tmě znovu uvažovat, jistě ho absolvuji znovu u vás.

 

Přeji krásné dny a jen spokojené “praktikující” :-))

 

Jana

Příspěvek Jana – pobyt ve tmě byl pro mě mnohem pestřejší, než jsem čekala pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Michal – pobyt ve tmě bez stravy a asistence

O pobytu ve tmě, jakožto prostředku sebepoznání, jsem uvažoval již před několika lety a přestože jsem si našel na první pohled rozumného provozovatele, tak z toho nakonec sešlo, ani nevím vlastně proč. Že bych tenkrát ještě nebyl připravený? Těžko říct.

Světlo při pobytu ve tmě
Fotka od Thomas Budach z Pixabay

Začátkem tohoto roku jsem se přihlásil na kurz Integrované psychoterapie, na jehož konci jsme vymýšleli a nacvičovali závěrečnou scénku, která měla mít nějakou spojitost s tím, co jsme na kurzu dělali. Má skupina si vybrala téma různých forem terapií prováděných “šíleným” doktorem a během diskuze o terapiích někdo zmínil terapii tmou. A mě se najednou rozsvítilo v hlavě! Věděl jsem, že to je přesně to, co by mě mohlo v současné fázi mého života posunout dál, lákalo mě to, přitahovalo mě to. Bavil jsem se poté s jednou holčinou, která pro zdravotní komplikace musela pobyt ve tmě předčasně ukončit a varovala mě před možnými dopady. To mě však nezviklalo, věděl jsem, že do toho chci jít a že se toho v podstatě nebojím.

Během několika následujících dní jsem si provedl průzkum provozovatelů pobytu ve tmě na internetu a zaregistroval se na stránkách lecba-tmou.cz, neboť se mi líbilo prostředí velké zahrady na konci vesnice, samotné dřevěné chatky a v neposlední řadě pojetí Tomáše a Lenči, které je mi velmi sympatické a působí důvěryhodně. Následovala registrace a žádost o zařazení mezi zájemce při uvolnění z některého termínu.

Na pobyt ve tmě jsem se přihlásil jako náhradník

Jednoho dne kouknu do pošty a vidím netradiční nabídku na týden ve tmě bez asistence a bez stravy a v podstatě okamžitě reagoval, že mám zájem. Věděl jsem, že tohle by mohlo vyjít, přestože jsem reagoval s jistou časovou prodlevou. Navíc mě lákala ta ještě obtížnější, nebo náročnější varianta něčeho, co samo o sobě v některých lidech budí hrůzu. Celkem symbolické je, že nabídky na týden s asistencí, která přišla ten samý den jsem si všiml až následně – prostě to tak mělo být.

Ač druhý v pořadí, věřil jsem, že to vyjde a pomalu to dával vědět v práci, mezi známými, kamarády, blízkými. A taky že ano – po pár dnech mi Lenka napsala, že pán přede mnou odřekl pobyt a zda mám stále zájem. Nebylo co řešit, poslal jsem zálohu a měl radost, že to vyšlo takhle nečekaně hladce.

Obavy druhých z mého pobytu ve tmě

Co mě ve dnech před nástupem hodně bavilo byly různé reakce lidí, když jsem jim řekl, do čeho jdu. Jeden známý mi na to odvětil, že zavírání do tmy byl jeden z nástrojů mučení lidí, jiná kamarádka vyjádřila hrůzu z toho, že ona by se tam určitě potkala s hadem, přičemž přesně popsala, jak by asi vypadal. Obecně mi přijde, že ženy mají větší hrůzu z pobytu ve tmě, než muži? Nebo to jsou schopni na rozdíl od chlapů přiznat?

Já osobně jsem cítil jedinou obavu z toho, že by se mi mohl během pobytu ve tmě připomenout, či znovu odžít můj 14-ti denní pobyt v nemocnici v prvním roce života, který jsem tam strávil bez své mámy a byl hodně spojený s nepříjemnými pocity strachu a úzkosti, zvláště pak v noci, ve tmě. Ale vlastně to byl jeden z důvodů, proč jsem do toho šel, abych se dokázal vyrovnat s tím, co můj život neustále komplikuje, co mě samotného tíží.

Nakoupil jsem dostatek zásob

Příprava na pobyt ve tmě probíhala ve znamení zvažování, co s sebou k jídlu, aby to vydrželo a dalo se to jednoduše připravit. Nakonec jsem zvolil hodně jednoduchou a nenáročnou variantu bez nutnosti tepelných úprav. K snídani zapékané müsli s ořechy a také kuskus, který jak jsem zjistil změkne i ve studené vodě, jen to chce mu dát čas. K tomu několik druhů ořechů, pražených semínek, datlí, fíků, hrozinek, banán, jablka.

Dále jsem si koupil moc dobré pražené fazole, kus lovečáku, roční goudu, rybí pomazánky a husí játra, oboje v malých baleních. Jako pečivo jsem si pak vzal žitný chleba na prvních pár dnů a výborný křupavý chléb s koprem z Ikey na ty zbylé. A nesmím zapomenout na rajčata a ředkvičky. No hromada toho byla pěkná!

V den nástupu jsem si zabalil oblečení, jídlo, věci na psaní, mobil bez SIMky s výdrží baterky přes týden a hlavně Koshi – úžasnou bambusovou zvonkohru, kterou jsem si pořídil jen několik dní před odjezdem.

S Tomášem a Lenkou jsem se bohužel nepotkal, posunul se jim termín odletu na dovolenou a tak mě do svatyně uvedl jejich syn, kterému jsem jen předal prohlášení a po základních instrukcích se s ním rozloučil. Rozložil jsem si podél stěny jídlo tak, abych se v něm dobře orientoval, k posteli připravil papír a propisku, vypnul mobily a přesunul se do sanitární místnůstky, kde jsem také nachystal vše potřebné.

A pobyt ve tmě mi začal

Když jsem se přesvědčil, že jsem po praktické stránce pobytu připraven, vztáhl jsem ruku ke schovanému vypínači a v tu chvíli se mi rozbušilo srdce, protože tím malým pohybem jsem měl odstartovat něco, o čem jsem měl jen mlhavou představu na základě postřehů těch, kdo tím již prošli, ale vlastně vůbec nevěděl, jak to budu prožívat právě já sám. Zhasnul jsem jedno světlo, zhasnul jsem druhé světlo a nastala tma.

První večer jsem v podstatě řešil orientaci v prostoru, přípravu něčeho malého k večeři, kdy jsem zjistil, jaký obrovský problém je si ve tmě namazat chleba pomazánkou a zanedlouho šel ulehnout. Následující celý den jsem v podstatě prospal, či proležel s pocitem ospalosti. Druhý den byl velice podobný tomu prvnímu, ale bolení zad z toho neustálého ležení mě donutilo se začít trochu hýbat. Na bolení zad trpím už delší dobu, mám sedavé zaměstnání a kulatá záda, takže se snažím pravidelně cvičit protahovací a posilovací cviky právě se zaměřením na zádový svalový korzet, což se mi ve tmě náramně hodilo, protože si posloupnost jednotlivých cviků již velmi dobře pamatuji. Druhý den jsem cvičil jen jednu sestavu, následující dny pak již dvě denně, což bylo celkem náročné, ale nezbytné vzhledem k omezené možnosti pohybu ve svatyni.

Měl jsem velmi dobrý nápad vzít si s sebou tužku a papír na poznámky, přestože je psaní potmě o něco náročnější, než za světla. Jednak jsem si zapisoval všechny sny, kterých se mi za celou dobu pobytu zdálo hodně a za další jsem si zapisoval stěžejní myšlenky a podněty, kterých se mi v hlavě urodilo také požehnaně.

Do tmy jsem si s sebou vzal zvonkohru

Dostávám se pomalu k tomu nejdůležitějšímu, o čem pro mě vlastně pobyt ve tmě byl. Jednak tmu samotnou jsem vnímal velmi neutrálně, nevadila mi, přestože mé oči se neustále snažili alespoň něco v té tmě rozpoznat, z čehož byly dost unavené. Dále jsem přijal za vlastní prostor, v kterém jsem se nacházel, stal se mým dočasným domovem, poskytoval mi základní potřeby a byl díky dřevěnému obložení velmi příjemný pocitově. Zvonkohra Koshi, kterou jsem si pověsil pod světlo do ložnice, se mi stala blízkým společníkem a příjemným šiřitelem zvukové harmonie v prostoru, kde jsem se nacházel a díky výšce zavěšení i příjemným zpestřením, kdy jsem se hlavou snažil “trefovat” do míst, kde jsem předpokládal, že se nachází její spodní část, aby mi zahrála.

Čas jsem trávil spaním, cvičením, jídlem, hygienou a přemýšlením, přičemž to poslední jmenované bylo díky podmínkám velmi jiné, než obvykle. Jednak jsem cítil velký klid a uvolnění, kdy jsem se dostával snad až do stavu blízkého meditacím? V mojí mysli se začali odvíjet příběhy z různých oblastí mého života – tu z práce, tu z rodiny, tu s někým blízkým. Někdy to byly příběhy které se staly, někdy příběhy, které by se třeba mohly stát a bylo zajímavé sledovat, jak se odvíjí. Jako příkladu takové jedné fikce uvedu návštěvu hudebního klubu s jednou mou dobrou kamarádkou, kde vypukl požár a my se velice obtížně dostávali jednak z tlačícího se davu a následně pak ven na ulici skrz malé boční okénko. Všechny tyto příběhy jsem viděl jak na filmovém plátně, velice realisticky a vyvolávali ve mě příslušné emoce včetně projevů, jako je tlukot srdce a zrychlený dech.

Přicházely mi myšlenky, co dělat dál

Čas od času mi v hlavě vytanula myšlenka, která mi dávala nějakou zásadní informaci pro můj život, pro mé další směřování v něm, pro to, co je důležité a podstatné. Opět uvedu příklad jedné takové myšlenky, kterou jsem si zapsal: “Vše, co se nám kdy stalo je, nenávratně pryč, v minulosti. My setím můžeme a nemusíme nechat ovlivňovat, my se na to můžeme a nemusíme vymlouvat, jaký život žijeme. Jediné skutečné je tady a teď. V přítomném okamžiku se rozhodujme dle vnitřního hlasu, jak je nám to bytostně přirozené, v souladu s tím, kým skutečně jsme. Budoucnost je otevřená, až její poznání nám dá zpětnou vazbu. Nepředjímejme na základě minulosti věci budoucí, omezujeme si tím cesty, po kterých se můžeme vydat”.

Druhou, pro mě velice neobvyklou věcí bylo, kolik se mi během celého týdne zdálo snů, nebo spíš kolik jsem si jich po probuzení vybavoval a v jaké obsáhlosti, či detailech. Bylo velice důležité si je co nejdříve zapsat, neboť i když jsem měl po probuzení pocit, že je přeci jasné, co se mi zdálo, tak postupem času to pro svoji snovou podivnost tuto jasnost ztrácelo. Možná i samotný proces zápisu pomohl tomu, že se mi jejich obsah lépe zapsal do paměti a tudíž následně mohl proběhnout i nějaký můj pokus o výklad, o čem ten který sen mohl být.

Ve tmě jsem pak viděl světlo

Asi jako největší “zvláštnost” pobytu ve tmě se mi udála ráno po probuzení třetí noci a opakovala se pak až do konce. Ač jsem to vůbec nečekal, tak jsem byl alespoň omezeně schopen v té absolutní tmě vidět. Poprvé jsem z toho byl poměrně vyděšený a zmateně jsem se rozhlížel po zdroji toho světla, které ozařovalo okruh cca jednoho metru okolo mě a navíc to celé vypadalo jako natočené infra kamerou. Viděl jsem své tělo na posteli, matraci, peřinu, přičemž zrakové vjemy přesně odpovídaly pohybům, které jsem prováděl, nejednalo se o šálení smyslů.

Následující ráno jsem provedl malý pokus s polštářkem, který jsem si na noc vzal k sobě do postele pod peřinu, aby se zahřál na tělesnou teplotu. Hned po probuzení, kdy jsem opět viděl, jsem polštářek hodil na zem a podíval se tím směrem. Když jsem ho neviděl, tak jsem usoudil, že s tepelným zářením má schopnost nemá co dělat. Další noc jsem se pokusil zjistit, kde se nachází zdroj toho světla a přišlo mi, jako by mi na čele mezi očima visela malá žárovička. Více jsem už na místě o tomto zvláštním úkazu, či fenoménu nezjistil, až následným dotazem na Tomáše a Lenku + informacemi z Internetu jsem odhalil, že to má co do činění s tzv. třetím okem, které se mi pravděpodobně aktivovalo, či projevilo.

Ukončení pobytu ve tmě není radno podceňovat

K samotnému závěru a ukončení pobytu ve tmě bych napsal, že ho není radno podceňovat. Osobně to považuji za tu nejméně příjemnou část z celého týdne a pravděpodobně souvisí s rozhozením systému orientace v prostoru, ke kterému ve tmě dojde a který se po ukončení a vrácení se na světlo opět musí stabilizovat.

Přirovnal bych to k pocitu, který jsem zažil po týdnu stráveném na lodi a následném stanutí na pevné zemi – točila se mi hlava, občas jsem zavrávoral, měl jsem divný pocit v ústech a žaludek jak na vodě. Navíc oči na světle venku jakoby těkaly, neschopné se zastavit na jednom místě a v klidu na něm spočinout, nejspíš jakožto následek neustálého snažení během celého týdnu ve tmě něco vidět, na něco se zaměřit. Tato oční roztěkanost pak celkem komplikuje i např. řízení auta, kterým jsem se ráno přesunul z Lomce do Kutné Hory, kde jsem následně strávil několik “aklimatizačních” hodin, během kterých se mi ustálilo nejen vidění, ale i žaludek a také hlava, která je opět z té záplavy obrazových a dalších vjemů zahlcená.

Následnou cestu z Kutné Hory do Prahy pak provázela naprostá pohoda a uvolnění, kdy jsem si vychutnával probouzející se jarní krajinu, klidnou jízdu po silnici s minimálním provozem, klid a vědomí, že už nic nebude stejné, jako dřív, že se do Prahy vracím jako jiný člověk.

Pobyt ve tmě mne změnil a při tom jsem to furt já

S odstupem několika dní od ukončení pobytu ve tmě mám i odezvu od několika lidí, kteří si všimli, že jsem jiný nejenom ve vystupování, ale i ve výrazu tváře a také v tom, co ze mě vyzařuje. Pravdou je, že sám vnímám změnu, ke které došlo a která se subjektivně velmi těžko popisuje, ale která jedle mého jednoznačně pozitivní, co se mého života a jeho dalšího směřování týče.

Na otázku, zda bych doporučil někomu pobyt ve tmě odpovídám jednoznačně ano, ale pouze za předpokladu, že to dotyčný chce a cítí, že je to pro něj to správné, co má vykonat a podstoupit. Jedná se bezesporu o velmi silný a účinný nástroj k sebepoznání a k vnitřnímu uzdravení, o jednu z mnoha forem terapie, která ale určitě není pro každého.

Mě v současné době velmi pomohla, za což Lenče a Tomášovi ještě jednou děkuji!

Příspěvek Michal – pobyt ve tmě bez stravy a asistence pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Místnosti v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[pods template="mistnostVypisHlavicka"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1041"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1045"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1037"] [pods name="mistnost" template="mistnostVypis" id="1033"] [pods template="mistnostVypisPaticka"]

Nejbližší volné termíny v centru Léčba tmou u Kutné Hory:

[remote_get url="http://api.pobytvetme.eu/get.php?action=getFreeTerms¢re_id=9&limit=10"]

Martina – týden ve tmě mi otevřel oči

Ahoj Tome a Lenčo.

Posílám pár slov ohledně mého pobytu ve tmě. Už je to víc jak měsíc co jsem podstoupila týden ve tmě a stále se mi vracejí vzpomínky na pobyt a to dost detailně. Když jsem se rozhodovala pro pobyt ve tmě někdy v říjnu loňského roku, věděla jsem o tmě jen málo. Životní situace mi v té době moc nepřála, tak jsem začala číst čtyři dohody a dost často jsem slyšela a četla o moci přítomného okamžiku, meditaci a podobně. Tak jsem z teorie přešla na praxi a meditovala a meditovala a meditovala… Bylo to osvobozující období, protože mi meditace hodně pomohla zamazat minulost a žít právě teď. Cítila jsem se hrozně dobře a tak jsem si řekla, že je to ta správná cesta. Spojovala jsem to s jógou a zdravým životním stylem, užívala si přítomnost přátel a rodiny. Pobyt ve tmě jsem si zarezervovala na konec března záměrně, protože miluji jaro a přišlo mi to jako ideální doba. I když jaro se letos dost pralo se zimou :). Kupodivu mi to vůbec nevadilo, možná si mě nakazil ty Tome, protože jsi mi často na otázku jak je venku odpověděl, že pro tebe je krásně za každého počasí a já si to vzala k srdci a nebo je to pobytem samotným, protože tam opravdu to počasí a příroda chybí.

Na týden ve tmě jsem se připravovala půl roku

Tak jsem měla půl roku na přípravu, kterou jsem opravdu nechtěla podcenit, protože je to nevšední situace, která nemusí být vůbec snadná. A udělala jsem dobře. Když jsem k vám přijela, byla jsem tak nervózní, že jsem si ani nevšimla na jak krásném místě jsem. Přivítal jsi mě Tome s úsměvem a takovou energií, která mi dodala odvahu. Po základních instrukcích, které jsi mi řekl a po rychlé prohlídce chatky už to bylo najednou tady, ta chvíle, které jsem se bála nejvíc a to je ta ruka na tom vypínači. Měla jsem v ruce  mandarinku a půlku snědla za světla a druhou půlku už za tmy. Neváhala jsem dlouho, asi minutu a šup… Je to tady, vzrušení, nadšení, ale žádné pochybnosti. Hned po pár minutách jsem si byla jistá, že to zvládnu. Cítila jsem se v bezpečí. Zhasla jsem asi v šest, takže první den byl krátký, dala jsem si sprchu a šla si lehnout. Usnula jsem téměř okamžitě. Druhý den, když jsem se vzbudila už jsem neměla ponětí o čase. Orientovala jsem se celou dobu zpěvem ptáků, což mi dost pomáhalo, protože jsem měla šílenou potřebu pořád vědět jestli je ráno, večer, nebo noc… Vytvořila jsem si rituály, které jsem dělala každý den zhruba ve stejnou dobu. Tím jsem si potvrdila mou touhu mít ve věcech pořádek. První donáška jídla byla naprosto famózní za prvé proto, že se mi ulevilo, že to opravdu funguje jak jste řekli a za druhé proto, že jídlo bylo vynikající. Nikdy jsem si jídlo tak neužívala jako ten týden v chatce. Sobotu a neděli jsem tak nějak prospala a procvičila a celkem to utíkalo. V pondělí jsem byla už tak zajetá ve svých činnostech, že jsem byla naprosto v klidu jen byla prostě tma… Jediný co mi opravdu nešlo, byla meditace. Nikdy bych nevěřila, jak moc se myšlenky ve tmě dokáží prosadit a promítat do popředí. Nebránila jsem se jim, byly moje, chtěla jsem se jim otevřít. Nikdy před tím i v té nejhlubší meditaci jsem nebyla tak smířená. V podstatě to byl určitý druh meditativního stavu, jen jsem si to v tu chvíli neuvědomovala. Užívala jsem si ten pocit, že mi žádná myšlenka nedokáže narušit ten klid. V pondělí jsem také měla poprvé živé sny, které pak byly celý týden a mám je dodnes. Fascinovalo mě, že jsem dokázala ten sen dokončit i v bdělém stavu, protože mi ho nenarušil žádný vizuální podnět. Vzbudíte se a nic nevidíte, takže pokračujete, prostě skvělé :). První krizi jsem měla v úterý tuším dopoledne, protože to bylo ještě před jídlem. Najednou mě ovládl neskutečný strach, že jsem na všechno sama a poprvé jsem brečela. Uvědomila jsem si, že tyto stavy mám i v normálním životě a tak jsem sebrala všechnu sílu a řekla si, že s tím zatočím. Vzala jsem si s sebou různé předměty, které mám od různých přátel a od členů mé rodiny a v tu chvíli mi hrozně pomohly. Nejsem sama, jsou tu všichni se mnou. Vzala jsem si je jednotlivě do ruky a vzpomínala jak moc jsem šťastná, že je mám. Krize byla najednou fuč… A tak po zbytek pobytu jsem si vytvořila další rituál. A používám ho dodnes, když je potřeba:). Několikrát se mi stalo, že jsem se cítila tak krásně a čistě, že jsem prostě jen seděla a užívala si to. Užívala jsem si jídlo, cvičila hodiny a hodiny denně jógu, posilovala jsem v rámci možností, věnovala jsem se sobě tak, jak bych asi ve tmě měla. Pak přišel čtvrtek odpoledne a opět mi do chatky vstoupil nezvaný host. Strach. Tentokrát se to projevilo i fyzicky, protože jsem nemohla ani jíst ani pořádně chodit. Byla jsem jak přejetá tam a zpátky. V hlavě myšlenky typu: jak to tu mám zvládnout ještě celý pátek, to je nad mé síly, vždyť je to ještě celý den. To nedám… Trvalo to pár hodin a bylo opravdu nepříjemný až nesnesitelný. Dýchala jsem, říkala si různá pozitiva, vždyť si to užíváš, vždyť je ti tu dobře atd., ale nic nepomáhalo. Pomohl až spánek, naštěstí jsem usnula. Po probuzeni jsem dlouho koukala do tmy( haha, jak jinak) a přemýšlela o tom stavu. Uvědomila jsem si jak moc je čas relativní, jak moc nesmyslné je přemýšlet nad ním a snažit se ho ovládnout. Měla jsem za sebou pět dní a den a půl před sebou a já se toho bojím. Však jsi zvládla už tolik, říkala jsem si. Lidská mysl je opravdu k smíchu někdy, před cílem si to takto ztěžovat… Musela jsem se smát sama sobě. Byla jsem ráda, že jsem si to uvědomila. Člověk pak umí lépe pracovat s tak parazitujícími myšlenkami. Pátek byl skvělý, byla jsem nadšená  a těšila se na svět tam venku.

V sobotu ráno nás vzbudil budík ještě před východem slunce. Vylezla jsem ven, kde byla ještě “tma”, ale bylo vidět všechno. Motala se mi hlava, na to jsi mě Lenčo naštěstí upozornila. Byl to tak zvláštní pocit, nepopsatelný. Neumím slovy říct jak moc zvláštně jsem se cítila. Byli jsme tři co právě opustili chatky a byli jsme plný, všichni jsme byli jak miminka co opustí matky lůno… Tak jsem si připadala. Východ slunce byl skvostný, jaro bylo všude. Krása. Vstřebávala jsem to ještě několik dní a nedokázala o tom moc mluvit. Chtěla jsem si ty pocity nechat aspoň chvíli jen pro sebe. Pobyt ve tmě mi otevřel oči. Zjistila jsem, jak moc mám ráda život. Jak moc je čas relativní, a že když stojím v autě někde v zácpě, že to není ztráta času, že je to prostě život, který žiju. Když jsem doma a jen tak se flákám, nevyčítám si to, užívám si to, neberu to jako ztrátu času. Když v květnu sněží, je to něco co nezměním, tak se tomu směju. Sníh v květnu, no a co, vždyť sníh je krásný. Zmoknu a neutíkám se schovat, prostě zmoknu a zase uschnu. Dám si dobré jídlo a neřeším kalorie, vždyť mě tak moc baví běhat… Nelituji ani jediné vteřiny pobytu a moc vám oběma děkuji za možnost. Byla to paráda.

Mějte se a smějte se 🙂

Martina 

Příspěvek Martina – týden ve tmě mi otevřel oči pochází z Léčba tmou

Zdroj: Léčba tmou

Více informací o centru Léčba tmou u Kutné Hory.

Dopravní obslužnost centra Léčba tmou u Kutné Hory:

Umístění: okraj vesnice
Parkování: 0 km
Vlak: 5 km
Autobus: 2 km

Umístění centra Léčba tmou u Kutné Hory na mapě:

Další fotografie pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Volné termíny pro centrum Léčba tmou u Kutné Hory:

Naleznete na Léčba tmou u Kutné Hory.